Převýchova věřících v lidově demokratické Číně. Vzor pro celý svět
Martin R. Čejka
7. októbra 2024
Cirkev Politika
CZ, Komentár
Když Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců, čili jakási esence neboli, jak se u nás říká, best of the best čínského parlamentu, odsouhlasil v polovině loňského roku zákon o vlasteneckém vzdělávání, bylo jasné, že to není žádné plácnutí do vody. Vpravdě lidová demokracie totiž nemlátí prázdnou slámu a odhodlaně kráčí za vytyčenými cíli. Navíc vlastenectví, pochopitelně správně pojaté a pod dohledem a s výkladem patřičných úřadů, je dlouhodobě jednou z priorit tamější strany a vlády.
Zákon se týká nejen občanů Čínské lidové republiky, ať už se nacházejí kdekoliv, ale teoreticky i obyvatel Tchaj-wanu, třebaže nad ním nemá kontinentální Čína reálnou kontrolu. Podle čínských sdělovacích prostředků zákon vychází z „myšlenek Si Ťin-pchinga“, tedy současného rudého panovníka, a usiluje o „sjednocení v lásce k vlasti, lásce ke straně a lásce k socialismu“. Školy na jeho základě mají začlenit vlasteneckou výchovu, tj. ideologii a politické teorie Komunistické strany Číny, do všech fází vzdělávacího procesu. Zákon dále zavádí ve školách vlastenecké rituály, jako jsou vztyčování vlajky a zpěv státní hymny.
Zvláštní ustanovení se rovněž týkají náboženských společností, které nejsou od převýchovy zproštěny. Zákon o vlasteneckém vzdělávání je ovšem součástí širšího procesu tzv. sinizace, tedy svérázného „počínštění“. V jeho rámci mají náboženské společnosti postupně „přizpůsobovat náboženství socialistickým myšlenkám“, jak prohlásil Si Ťin-pching na XX. sjezdu Komunistické strany Číny.
Loni v září vstoupila v platnost nová opatření ohledně bohoslužebných míst. Podle „Správních opatření pro místa náboženských aktivit“ mohou taková místa získat povolení k činnosti pouze za předpokladu, že se hlásí k „vedení Komunistické strany Číny a socialistickému zřízení a důsledně uplatňují Si Ťin-pchingovy socialistické myšlenky pro novou éru“. Myšlenky strany mají být zahrnuty i do kázání a při bohoslužebných místech je třeba zřídit skupiny, které budou studovat stranické materiály. Pojem „místa náboženských aktivit“ se přitom vztahuje na kláštery, kostely, mešity, jakož i další stálá místa pro náboženskou činnost registrovaná v souladu s „předpisy o náboženských záležitostech“ a dalšími ustanoveními.
Na dodržování předpisů nemají dohlížet pouze příslušné úřady, ale i bdělí občané. Například Úřad pro náboženské záležitosti v městské prefektuře Ču-ma-tien v provincii Che-nan ohlásil, že ten, kdo oznámí nezákonnou náboženskou činnost, obdrží odměnu v přepočtu ve výši 162 eur. Případní udavači mají poskytnout „audiovizuální materiály, které mohou potvrdit nahlášené skutečnosti“, aby se zločinci bylo po právu naloženo.
Smutnou skutečností je, že tzv. Vlastenecká církev, či přesněji Vlastenecké sdružení čínských katolíků, tedy organizace založené komunistickým Státním úřadem pro náboženské záležitosti, jde vládě spíše na ruku, než aby se proti takovým zásahům ohradila. Vlastenecká církev sice byla v minulosti považována za schismatickou společnost, jelikož upřednostňovala oddanost straně před věrností Římu, ale za papeže Františka se jí v rámci čínsko-vatikánských dohod dostalo plného uznání ze strany Svatého stolce, a tak nyní reprezentuje čínské katolíky.
Ukázkou servility může být pekingská arcidiecéze, která uspořádala rozsáhlou výstavu věnovanou dějinám katolicismu v Číně, ovšem v duchu sinizace. Výstavu zaštítil pekingský arcibiskup Li Šan, který byl dosazen do úřadu v roce 2007 po vzájemné dohodě Vatikánu a Číny a od roku 2022 zastává i funkci předsedy Vlasteneckého sdružení čínských katolíků. Hned na úvodním panelu s názvem „Ctít nebe a milovat vlast“ si mohli návštěvníci přečíst, že účelem výstavy je „další podpora sinizace katolicismu“ a „lepší pochopení důležitého prohlášení generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o náboženství“. Významné místo organizátoři věnovali biskupovi Fu Tchie-šanovi, bývalému předsedovi Vlasteneckého sdružení čínských katolíků, který odešel z tohoto světa v roce 2007 a byl jednou z klíčových postav myšlenky „nezávislé“ čínské církve, přičemž ona „nezávislost“ se pochopitelně netýkala státu, nýbrž Říma.
Proces převýchovy se samozřejmě zaměřuje už na děti a mládež. Dochází k úpravám klasických děl literatury, ze kterých jsou odstraňovány jakékoliv náboženské odkazy. A tak se budoucí uvědomělí občané v knihách Christiana Andersena, Daniela Defoa, Antona Pavloviče Čechova, Lva Nikolajeviče Tolstého nebo Victora Huga pro jistotu nesetkají se slovy jako „Bůh“, „bible“ nebo „Kristus“.
Na začátku zmíněný zákon o vlasteneckém vzdělávání vstoupil v platnost 1. ledna letošního roku a už 4. ledna Vlastenecké sdružení čínských katolíků na svém valném zasedání přijalo směrnice, jak bude stranická nařízení zavádět.
Příkladem vzorné spolupráce trůnu a oltáře bylo třeba školení o vlastenecké výchově, kterou letos v srpnu uspořádal Úřad pro etnické a náboženské záležitosti provincie Ťiang-si na Fakultě marxismu Univerzity Fu-čou. Školení, jež tvořily přednášky úředníků z Oddělení jednotné fronty Ústředního výboru Komunistické strany Číny, se zúčastnili biskup arcidiecéze Nan-čchang Jan Křtitel Li Su-kuang, pomocný biskup Jan Pcheng Wej-čao, všichni duchovní a více než šedesát členů stálého výboru dvou provinčních katolických konferencí.
Církevní představitelé si vyslechli nesmírně zajímavé přednášky na témata jako myšlenky Si Ťin-pchinga, stoleté výročí založení Komunistické strany Číny nebo jak mohou katolíci podpořit stranu a její Ústřední výbor. Přítomní se rovněž zúčastnili neméně podnětné návštěvy Muzea hesel Rudé armády, v němž se překvapivě seznámili s hesly Rudé armády z doby občanské války v Číně.
Situace v lidově demokratické Číně je samozřejmě složitá a lze pochopit, že Vatikán nechce automaticky hodit přes palubu všechny věřící, kteří jsou spojeni s „apoštolátem“ Vlasteneckého sdružení čínských katolíků. Nicméně prozatímní dohodu, kterou Svatý stolec uzavřel v září 2018 s čínskou vládou, můžeme stěží označit za diplomatický či pastorační majstrštyk, samozřejmě ze strany církevních představitelů. Zmíněná dohoda předpokládá, že čínské komunistické úřady budou navrhovat kandidáty na biskupské úřady, a papežovi dává právo je odmítnout. Taková je teorie, ale praxe bývá jiná, neboť čínská strana si právem silnějšího či vychytralejšího vykládá teorii po svém. Vatikánu pak nezbývá, než se dostat do střetu s čínskou vládou, nebo srazit, byť s rozhořčeným brbláním, podpatky. Zatím z „pastoračních“ důvodů volí to druhé.
V listopadu 2022, tedy pouhý měsíc po prodloužení prozatímní dohody, dosadily čínské úřady bez souhlasu Říma jako pomocného biskupa již zmíněného Jana Pcheng Wej-čaa. A v dubnu loňského roku pak ponížily papeže Františka tím, že ustanovily dlouholetého místopředsedu Vlasteneckého sdružení čínských katolíků Josefa Šen Pina šanghajským biskupem, čili hlavou nejdůležitější diecéze v zemi, přičemž celou věc oznámily Vatikánu jen několik dní předem, když už bylo dílo dokonáno. František následně opět z „pastoračních“ důvodů raději Pina v úřadu potvrdil.
Když Vlastenecké sdružení čínských katolíků druhý den po uzavření prozatímní dohody ve svém prohlášení uvedlo, že církev v Číně „bude vytrvale kráčet cestou vhodnou pro socialistickou společnost pod vedením Komunistické strany Číny“, vědělo, o čem mluví. Pravdu měl ovšem i kardinál Josef Zen Ce-kiun, když dohodu označil za „neuvěřitelnou zradu“, jelikož Vatikán vrhá „ovečky vlkům do chřtánu“.
Pokud František čínské katolíky ve svém dopise z 26. září 2018 vyzýval, že „mají být na občanské a politické úrovni dobrými občany, plně milovat svoji vlast a sloužit své zemi s nasazením a poctivostí, podle svých schopností. Na etické úrovni nechť si uvědomují, že mnozí spoluobčané od nich očekávají vyšší míru služby obecnému dobru a harmonickému rozvoji celé společnosti“, pak tomu lze v obecné rovině stěží něco vytknout. Mělo to patrně uchlácholit také čínské komunisty, aby se neobávali nějaké rebelie ze strany katolíků. Jenomže z pohledu čínské vlády přispívají k „harmonickému rozvoji celé společnosti“ ti, kdo v první řadě chovají v úctě stranu a generálního tajemníka. Pak je jim laskavě dovoleno ctít jejich soukromé „bůžky“. Samozřejmě, pokud se v duchu zákona o vlasteneckém vzdělávání přizpůsobí socialistickým myšlenkám.
PODPORTE PORTÁL CHRISTIANITAS
Váš príspevok je životne dôležitý pre udržanie a ďalší rozvoj portálu.
Prosíme Vás, podporte nás sumou:
Bráňme spolu vieru, rodinu a vlasť!